Poprvé od svého příchodu do Prostějova naskočil do ostrého zápasu Ondřej Ševčík a byla to povedená premiéra. Zkušený obránce se vrátil po zranění, přes dlouhou pauzu odvedl momentální maximum a navíc zařídil vítězný gól. „Přitom jsem se necítil příliš dobře. Ale všechno dopadlo tak, jak jsme si přáli,“ oddechl si po důležitém vítězství Ševčík.

Nebyl jste před zápasem nervózní?

„To ani ne, už jsem přece jen toho docela dost odehrál. Spíš jsem byl zvědavý, jak utkání po pauze zvládnu fyzicky. V poločase jsem byl úplně vyřízený, bavil jsem se s trenérem, že v šedesáté minutě půjdu dolů. Nakonec jsem vydržel až do konce. Ale bylo to vážně hodně náročné.“

Váš návrat na hřiště se docela odkládal. Jak jste to prožíval?

„Nebylo to nic příjemného. Od zranění uplynuly více než tři měsíce, to je dlouhá pauza. Zotavování po operaci neprobíhalo úplně jednoduše. Pořád se to prodlužovalo. Návrat se stále odkládal. V týdnu před Jihlavou jsme se s trenérem bavili, jestli to už půjde. Dlouho jsme se rozhodovali. Bylo to trochu riziko, ale všechno naštěstí dopadlo dobře.“

Týmu jste pomohl vítěznou brankou. Byla to třešnička na dortu?

„Potěšila, zvlášť když přišla po dlouhé době. Byl to důležitý gól, protože začátek zápasu nám úplně nevyšel. Uklidnil nás, rychle jsme přidali další. Pak jsme až na dvě chyby zápas docela kontrolovali. Především směrem dozadu všichni odvedli dobrou práci. Jeden se obětoval za druhého, tak se bojuje o záchranu.“

V dalším kole vás čeká Líšeň, kde jste působil. Těšíte se?

„Líšeň je moje srdcovka, jsem tam jako doma. Bude to pro mě speciální zápas. Hodně důležitý, protože chceme navázat na výsledek s Jihlavou. Věřím, že se to podaří a pak přidáme i dobrý výsledek doma proti Příbrami. Můžou to být rozhodující dvě kola. Po nich se můžeme dívat, co bude dál.“